Bod zvratu vyjadřuje vztah mezi obratem, náklady a ziskem. Vyjádření probíhá formou tzv. kritického bodu (break even point) vyjadřující okamžik, kdy obrat kryje celkové náklady podniku. Vypočítáme-li hodnotu bodu zvratu, můžeme pak identifikovat vliv změny tržeb, fixních a variabilních nákladů na rentabilitu podnikání. Bod zvratu je jedním z klíčových prvků pro finanční analýzu výsledovky a řízení a plánování firmy.

 

BOD ZVRATU A ÚSPORY/NÁKLADY Z ROZSAHU ANEB JAK SPOLU SOUVISÍ

Pokud pracujeme s modelováním bodu zvratu, měli bychom počítat s tím, že úspory z růstu tržeb nemají zpravidla lineární podobu. V určitém okamžiku se mění nejen podíl variabilních, ale také fixních nákladů. Důvodem mohou být například objemové slevy, či vyšší marže z důvodu posílení pozice na trhu. 

U změny fixních nákladů může nastat skutečnost, že vyšší růst tržeb vyžaduje dodatečné investice či vyšší využití specialistů (právníci, účetní aj). Negativní dopad na rostoucí náklady společnosti způsobují zpravidla problémy v řízení rostoucího celku, zajištění efektivní komunikace, kontroly a koordinaci procesů. 

Z výše uvedených důvodů se růst tržeb od určité výše nemusí projevit v úsporách na jednotku, případně se efektivita úspor z rozsahu na jednotku snižuje. 

Pozn: Pakliže růst tržeb sebou přináší nárůst méně likvidních oběžných aktiv (problematické pohledávky z důvodu agresivní obchodní politiky, znehodnocené zásoby z důvodu chybných nákupů atp.), měli by se tyto skutečnosti zahrnout do úvah o reálném přínosu růstu tržeb na podnikání společnosti.

 

VARIABILNÍ A FIXNÍ NÁKLADY

• Variabilní náklady jsou náklady, které se mění v kontextu změny výkonu firmy. Příkladem mohou být náklady na prodané zboží, náklady na materiál, mzdy a energie při výrobě produktu aj
• Fixní náklady existují, i když společnost nevytváří žádný výkon a jsou v krátkodobém období nezávislé na objemu výkonu firmy. Příkladem mohou být mzdy nevýrobních zaměstnanců firmy, nájem aj. Definice krátkodobého období znamená možnost, že část fixních nákladů může mít tzv. skokový charakter, tedy např. při růstu objemu výkonů zpravidla skokově rostou i fixní náklady
• Celkové náklady firmy je suma variabilních a fixních nákladůPozn: Při výpočtu bodu zvratu je potřeba znát úspory z rozsahu (economies of scale) stejně dobře, jako náklady z rozsahu (desconomies of scale). Při výpočtu bodu zvratu je důležité pracovat současně s kurzovými rozdíly či s možnou změnou vstupů a výstupů, pokud existuje reálné riziko těchto změn. Výstupem výpočtu bodu zvratu je pak například bod zvratu při průměrném ročním kurzu X, či bod zvratu při průměrné ceně vstupu ve výši Y aj. Víceméně se tak výpočet bod zvratu kombinuje s ,,co když’’ analýzou. 

 

VÝPOČET BODU ZVRATU
VÝPOČET VÝŠE TRŽEB, KDY FIRMA NENÍ ZTRÁTOVÁ ANI ZISKOVÁ

• Bod zvratu dle obratu:
  • Výpočet bodu zvratu = fixní náklady/(1-variabilní náklady/obrat)
  • Tento vzorec (1-variabilní náklady/obrat) vyjadřuje krycí příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku v %Pozn: Krycí příspěvek na úhradu lze jednoduše vyjádřit v absolutní hodnotě jako rozdíl obratu a variabilních nákladů. Změnu výše příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku ovlivní změna variabilních nákladů a změna výstupních cen.Nicméně příspěvek neovlivní změna fixních nákladů. Existují i vícestupňové příspěvky na úhradu, kde se fixní náklady dále rozdělují do několika skupin a po odečtení každé skupiny fixních nákladů vznikne mezistupeň příspěvku na úhradu, čímž se zpřesní vazba příspěvku na konkrétní fixní náklady.
• Bod zvratu dle počtu prodaných kusů
  • Výpočet bodu zvratu = fixní náklady/(příspěvek na úhradu/kus)

 

CO ZJISTÍ VÝPOČET BODU ZVRATU

Zpravidla jde o několik zásadních odpovědí na otázky, které si klademe před výpočtem bodu zvratu:

• Jaká minimální výše obratu je nutná, aby společnost nebyla ztrátová
• Jaký počet výrobků je nutný vyrobit, aby společnost dosáhla zisku ve výši X mil. CZK
• Jaký dopad na rentabilitu má nárůst fixních nákladů o X %
• Jaký dopad na rentabilitu má pokles variabilních nákladů o X %
• Jaký dopad na rentabilitu má nárůst tržeb o X %Poznámka: Je třeba upozornit na analýzu kritického bodu na úrovni celkového obratu firmy, která představuje pro firmy významné zjednodušení. Pro přesnou analýzu je nutná analýza bodu zvratu dle jednotlivých výrobků a variabilních a fixních nákladů k nim náležících.

 

ANALÝZA VÝSLEDOVKY

Výsledovka, neboli výkaz zisku a ztráty, je přehledný výkaz s informací jak vznikl zisk/ztráta v daném období. Výsledovka zjednodušeně představuje přehled výnosů a nákladů firmy. Výnosem jsou výkony firmy za dané období vyjádřené v peněžních prostředcích, tedy například prodej zásob, prodej vlastních výrobků, úrokový výnos z depozitního vkladu, výnos z rozpuštění opravných položek k pohledávkám, výnos z prodeje majetku atp. Náklady představují spotřebu v peněžním vyjádření, které firma vynaložila v daném účetním období. Jde například o náklady na prodané zboží, mzdové náklady, náklady na pronájem, energie, pojištění, reklamu atp. 

Finanční analýza výsledovky hodnotí trend tržeb, vývoj ukazatelů rentability a prostřednictvím horizontální a vertikální analýzy změny hlavních položek nákladů a výnosů.. Zodpovídá na otázky čím je změna tržeb způsobená, z jakého důvodu vrostly firmě mzdové náklady, apod. Výsledek hospodaření ve výsledovce je zobrazen také v pasivech jako součást vlastního kapitálu firmy. Níže jsou uvedeny vybrané úvahy k finanční analýze výsledovky:

HODNOCENÍ TRENDU TRŽEB

• U obchodních společností se hodnotí trend tržeb za prodej zboží
• U výrobních společností a společností poskytujících služby se hodnotí trend tržeb za prodej výrobků a služeb
  • Pozn.:  Je vhodné nezaměňovat při finanční analýze výsledovky trend tržeb s trendem výkonů, jelikož výkony obsahují i aktivaci a změnu stavu, což nejsou tržby
• Je nutné vyhodnotit příčinu změny tržeb: ukončení spolupráce s významným odběratelem, pokles poptávky z důvodu…, negativní vývoj oboru, na který je firma navázaná, kurzové riziko (zejména exportní a importní firmy), změna ceny zboží v důsledku změn ceny vstupů atp.
• Obecně je růst tržeb hodnocen jako pozitivní a pokles jako negativní faktor ve vývoji firmy. Velikost tržeb vypovídá o podílu společnosti na trhu. Růst tržeb je zpravidla doprovázen vyšší rentabilitou, silnější likviditou a lepší vyjednávací pozicí s dodavateli
  • Avšak jsou zde rizika, kdy firma nabere také nerentabilní či neplatící zákazníky, dopustí se chybných nákupů zásob, zainvestuje do strojů, které při poklesu tržeb nebudou využívány atp. Jsou to ale rizika, která souvisejí s řízením společnosti 
  • V zásadě platí, že růst tržeb je pro finanční zdraví firmy pozitivní: dodavatelé chtějí na růstu firmy participovat – zlepšení dodavatelských podmínek, banky chtějí využít příležitost (omezeně u nově založených společností, kde je riziko defaultu vysoké) a rostoucím firmám se zpravidla zlepší přístup k financování
  • Při růstu tržeb zpravidla roste absolutní rentabilita a často i marže v důsledku bodu zvratu, nicméně při agresivní obchodní politice může rentabilita reálně i poklesnout (získání trhu za cenu nižších marží) 
  • Při růstu tržeb rostou i fixní náklady a rizika spojená s možným znehodnocením pohledávek z obchodního styku a zásob, což se může negativně projevit při poklesu tržeb. Výrazný pokles tržeb pak je u většiny firem doprovázen poklesem rentability (bod zvratu), často ztrátovostí, než se fixní náklady uzpůsobí novým podmínkám a oslabením likvidity v důsledku financování méně obrátkových zásob či znehodnocených pohledávek
  • Výraznější pokles tržeb u společností se záporným pracovním kapitálem, nebo znehodnocenými oběžnými aktivy se pak okamžitě přenáší do prodlužování splatností závazků z obchodního styku. Na pokles tržeb, zpravidla v kombinaci se ztrátovým hospodařením a omezenými vyhlídkami, pak mohou negativně reagovat banky snižováním financování, což může dále oslabit finanční stabilitu firmy apod.

HODNOCENÍ OBCHODNÍ MARŽE

• Trend obchodní marže hodnotíme u čistě obchodních společností, nebo společností, kde obchodní činnost je ve významné výši z hlediska podílu na tržbách či rentabilitě. Obchodní marže (např. 5 mil. Kč) je zjednodušeně rozdíl mezi tržbami za zboží (100 mil. Kč)  a náklady na pořízení zboží, včetně dopravy, cla atd. (95 mil. Kč). Tato položka je zřetelná ve výsledovce
• Ukazatel obchodní marže se snadno vypočítá z výsledovky následovně:  ukazatel obchodní marže = obchodní marže/tržby za prodej zboží. Vždy je nutné zhodnotit a zdůvodnit trend obchodní marže
• Důvod pro změnu obchodní marže jsou nejčastěji silné konkurenční prostředí (tlak na pokles marže), vyjednávací pozice u odběratelů  (je rozdíl zdali firma dodává do obchodních řetězců či padesáti drobným zákazníkům), změna v důsledku změny poptávky, změna nákupních cen (změna dodavatele, objemové bonusy aj.), platební podmínky (např. skonta za platbu předem), změna obchodní marže v důsledku vývoje kurzu (importéři a exportéři) atp. 

HODNOCENÍ TRENDU PŘIDANÉ HODNOTY

• Ukazatel marže přidané hodnoty se vypočítá z výsledovky: ukazatel marže přidané hodnoty = přidaná hodnota / (tržby za prodej zboží + tržby za prodej výrobků a služeb)
• Ukazatel marže přidané hodnoty je velmi důležitým ukazatelem vývoje rentability firmy, doslova pilířem finanční analýzy výsledovky, na který má vliv velké množství faktorů: vývoj obchodní marže, změna nákupních cen materiálu a energií (především u výrobních společností) a pohonných hmot (zejména u dopravců), změna cen výrobků či služeb z důvodu konkurence, odběratelských vztahů atp.
• Zreálnění výpočtu marže přidané hodnoty. Pokud určitou nákladovou položku firma účtuje v jednom účetním období do nákladů na služby a v druhém například do ostatních provozních nákladů, pak jednou tato položka součástí výpočtu marže přidané hodnoty je a podruhé není. Pro zreálnění trendu ukazatele je třeba upravit výkazy, aby účtování bylo jednotné, tedy pokud se jedná o významnou položku. Toto se týká i nekonzistentního účtování tržeb (jednou firma účtuje tržby za prodej materiálu do tržeb za prodej výrobků a služeb a jindy jako prodej materiálu atp.)
• Analýza samotné přidané hodnoty (položka z výsledovky, čitatel výpočtu marže přidaná hodnota). Samotná přidaná hodnota musí být dostatečná především ke krytí mzdových nákladů a druhotně k dalším nákladovým položkám výsledovky (odpisy, finanční náklady aj.), aby firma vykázala ziskPozn.: Užitečný je ukazatel krytí mzdových nákladů z přidané hodnoty, který se vypočítá jednoduše z výsledovky: přidaná hodnota – mzdové náklady. Tento ukazatel je vhodné sledovat i v trendu.

TREND VÝZNAMNÝCH NÁKLADŮ

• Trend významných nákladů výsledovky porovnáváme s trendem celkových tržeb. Jde o tržby za prodej zboží + tržeb za prodej výrobků a služeb. Nejčastěji se při finanční analýze nákladů porovnává trend nákladů na materiál a energie, nákladů na služby, mzdových nákladů a finančních nákladů s trendem celkových tržeb. Pokud se jedná o obchodně-výrobní společnost, nastávají dvě možnosti – buď se trend vybraných nákladů porovná s celkovými tržbami, tedy tržbami za prodej zboží a tržbami za prodej výrobků a služeb, případně se trend nákladů porovná pouze s jedněmi z nich, pokud takové porovnání má význam 
• Příklad: Srovnání vývoje nákladů na materiál a energie u výrobně-obchodní společnosti s trendem celkových tržeb asi není příliš šťastný. Náklady na materiál a energie by měly být v tomto případě srovnávány především s trendem tržeb za prodej výrobků a služeb, ke kterým v tomto případě zejména náleží 
• Trend hospodářského výsledku je častěji reprezentativní záležitost, podobně jako publikování EBITDA  velkých korporátních firem, než reálný odraz dosahované rentability firmy 
• Níže jsou příklady používaných úprav hospodářského výsledku využívaných při finanční analýza rentability pro hodnocení trendu absolutní výše výsledku hospodaření:
• Hospodářský výsledek + odpisy
• Jedná se o nejjednodušší variantu, která se používá v malých firmách
• • Vhodná pokud firma neúčtuje o dalších nepeněžních a mimořádných operacích. Tento výpočet pak může být dostatečný pro sledování rentability z provozní činnosti 
  • V podstatě každá firma čas od času tvoří či rozpouští opravené položky či účtuje o rezervách, nebo prodává majetek. Pro tyto okamžiky pak uvedený výpočet nestačí
• Hospodářský výsledek upravený o všechny nepeněžní operace
  • Opravné položky, rezervy, odloženou daň, odpisy
  • Tato metoda však postrádá úpravu o mimořádné položky (prodej majetku, mimořádný HV) za účelem dosažení zisku pouze z každodenní provozní činnosti
  • I proto vznikl výpočet provozního CASH FLOW
• PROVOZNÍ CASH FLOW
  • Hospodářský výsledek upravený o nepeněžní operace (viz. výše) a dále o mimořádné peněžní operace (zisk/ztráta z prodeje majetku, materiálu či CP) a výsledek hospodaření z mimořádné činnosti 
  • Zjednodušeně řečeno je provozní cash flow výsledek hospodaření čistě z provozní činnosti
  • Trend provozního CASH FLOW slouží k hodnocení rentability hlavní činnosti firmy, i jako vodítko pro nastavení splátek dlouhodobých úvěrů, financování investic či financování provozu