Kurz Jak udělat Benchmarking správně?

  • Ukazatele pro měření výkonnosti
    charakteristika moderních přístupů k měření výkonnosti Ekonomická přidaná hodnota a její přínos pro hodnocení výkonnosti firmy Podstata a interpretace ukazatele EVA Náklady kapitálu a jejich pojetí, náklady ušlé příležitosti, průměrné náklady kapitálu (WACC) Způsoby výpočtu. Praktický příklad.
  • Způsoby výpočtu EVA
    Praktický příklad výpočtu a interpretace ukazatele EVA Rozklad ukazatele EVA Metody kvantifikace vlivů působících na hodnotu ukazatele Pyramidový rozklad ukazatele EVA
  • Ukazatel DCF (Discounted Cash Flow)
    Jeho místo v hodnocení výkonnosti podniku Jednotlivé vstupy – strategická analýza, finanční analýza, finanční plán a samotný výpočet DCF, metodou FCFE a FCFF Případová studie na výpočet DCF
  • Komplexní metody měření výkonnosti
    Metoda EFQM a Balance Scorecard Jejich význam a využití Případová studie na využití metody Balance Scorecard.
  • Benchmarking
    Co je benchmarking - příklady z domácích a zahraničních firem Proč a kdy uskutečňovat benchamrking Postup při aplikaci benchmarkingu Stanovení cílů benchmarkingu Určení hodnotících parametrů Výběr partnerů pro benchmarking (konkurenční prostředí, nekonkurenční partneři) Sběr dat Analýza dat Stanovení opatření a cílů zlepšení

A co vlastně znamená Benchmarking...
Benchmarking – Model efektivního učení se a zlepšování
Konkurenční okolí podniku, srovnání s konkurencí, srovnávací analýzy.

Benchmarking je specifický postup vyvinutý firmou Xerox Corporation na počátku osmdesátých let. Postup vychází ze dvou zásad:

zásada čínského generála Sun-c (cca 500 př. n. l.): „Jestliže znáš svého nepřítele a znáš-li sám sebe, nemusíš se obávat o výsledky stovky bitev.“
zásada „Buď nejlepším z nejlepších.“

Benchmarking je považován za jednu ze základních technik zjišťování a vyhodnocování informací o konkurenci. Průběžná realizace této metody by měla poskytnout řadu cenných informací o konkurenci – o strategických záměrech konkurence, o jejích ekonomických výsledcích v uplynulých obdobích, analýzy a komparace konkurenčních výrobků a služeb atd. Na základě těchto podkladů si lze vytvořit celkový obraz o možných hrozbách či příležitostech vyplývajících z jednotlivých činností konkurence. Výsledky získané z takto provedených analýz mohou poskytnout velmi užiteční informace o tom, jaké jsou projevy konkurence.

Benchmarking zlepšuje provádění činností identifikováním a aplikováním nejlepších výsledků činností a podnikatelských aktivit, které jsou demonstrovány nejlepšími společnostmi ve svém oboru. Manažeři porovnávají postupy výroby svých výrobků s těmi, kteří tvoří nejlepší konkurenty ve své třídě.

Předmětem benchmarkingu je nalezení lepších příkladů a porozumění postupům a praktickým činnostem které se provádějí. Společnosti poté zlepšují vlastní provádění činností tím, že převezmou nejlepší činnosti konkurence upravené na míru do vlastních operací, které nekopírují, ale inovují.

Benchmarking vyžaduje postupovat následujícími kroky:
Vybrat produkty, služby nebo postupy vhodné pro porovnání.
Identifikovat klíčové jednotky při porovnávání.
Nalézt společnosti a interní plochy pro porovnání.
Sbírat data pro provedení porovnání a praktické zkušenosti.
Analyzovat data a identifikovat příležitosti pro zlepšení.
Přijmout a implementovat nejlepší příklady, nastavit rozumné cíle a zajistit širokou podporu těmto cílům ve společnosti.

Základními kroky a doporučeními benchmarkingu jsou:
poznat důkladně vlastní činnost, zjistit svou pozici, odhalit přednosti a slabiny, neznáme-li je, nemůžeme se bránit, vždy se snažit o kvantifikaci (kolik, kde apod.).
poznejte, jak to dělají jiní (přední firmy, konkurence), určete jejich slabiny, přednosti (srovnávejte jen s tím nejlepším)
definujte faktory úspěchu – převezměte to nejlepší, jsou-li konkurenti v něčem lepší (znalosti, metody, procesy), zjistěte proč a převezměte to, přitom formy mohou být různé: napodobení, modifikace, akceptace)
získejte převahu, máte k tomu předpoklady, neboť využíváte svých předností a slabiny jste napravili.

Smyslem benchmarkingu je jednak poznání vlastní pozice na základě srovnání s konkurencí, jednak posílení této pozice s akcentem na to, co sami dobře umíme, a učením se od jiných tam, kde jsou lepší.

V současné době již řada firem aplikuje filosofii benchmarkingu běžně ve své praxi, dokonce některé podle toho, odkud je volena „vyměřovací laťka“ (bench), rozlišují interní a externí benchmarking.

Interní benchmarking, zejména u velkých organizací, kdy inspirující přístupy, nástroje a řešení jsou hledány uvnitř organizace u útvarů, které dané problémy zvládají lépe.

Externí benchmarking, kdy inspirující poznatky jsou čerpány od jiných subjektů. První bariéru širšího využití tvoří nalezení organizací, které naši slabou oblast zvládají lépe, kardinálním problémem bývá vlastní získání informací, v čem spočívá lepší řešení problému.

Dále lze používat ukazatelů Du Pont a trendové analýzy

Benchmarking
Pojem benchmarking zdomácněl ve světě 80. letech, kdy k jeho popularitě přispěla firma Xerox Corporation, která ho jako nástroj managementu poprvé použila v roce 1979. Benchmarking se poté stal zásadní součástí úspěchu amerických firem a ujal se také v Evropě.

Některé definice benchmarkingu:
Benchmarking je legální, systematický, veřejný a etický proces měření, který může výrazně přispět k dosažení konkurenční výhody.
Americké centrum pro produktivitu a kvalitu definuje benchmarking jako „proces neustálého srovnávání a měření organizace oproti vůdčím firmám kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které organizaci pomohou přijmout (a realizovat) aktivity, vedoucí ke zlepšení své vlastní výkonnosti.“
Robert C. Camp, který stál u zrodu benchmarkingu, definuje benchmarking jako„…hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům“. Poté je samozřejmě nutná jejich implementace.

Obecně lze pod pojmem benchmarking rozumět proces zlepšování výkonnosti soustavným sledováním, poznáváním a přizpůsobováním nejlepších praktik a procesů používaných uvnitř nebo vně organizace (privátní společnost, veřejná organizace, univerzita atd.).

Benchmarking ve společnostech je obvykle prováděn na základě srovnávání se špičkovými výkonnými společnostmi z jiných průmyslových odvětví. To je možné proto, že mnohé podnikatelské procesy jsou v podstatě stejné v různých sektorech.

Postup při benchmarkingu je založen na porovnání výkonnosti jedné společnosti, stanovené z měřitelných parametrů strategického významu, oproti společnostem, které dosáhly podle těchto parametrů nejlepší výkonnosti. Postup v benchmarkingu je iterativním a trvalým procesem, který vhodně využívá sdílení informací ostatními společnostmi a pracuje s nimi podle souhlasné metriky.

Záměr benchmarkingu:
Záměrem benchmarkingu je stanovit cíle pro to, aby organizace mohla nastartovat realistický proces zlepšování, a aby porozuměla změnám, které jsou k takovému zlepšování nutné. Důsledky benchmarkingu se mohou odrazit např. v:

lepším rozhodování (založeném na lepších informacích),
stanovení náročnějších cílů,
zvýšené spokojenosti zákazníků,
urychlení procesu změny,
úsporách nákladů,

V konečném důsledku tedy zlepšení konkurenceschopnosti či konkurenční pozice organizace.

Co je výsledkem benchmarkingu?
Benchmarking může poskytnout měřítka, která srovnávají výkonnost daného procesu (který chceme zlepšit) mezi více cílovými organizacemi. Může popsat mezeru organizace ve výkonnosti tak, jak byla zjištěna srovnáním s identifikovanými úrovněmi výkonnosti. Pomáhá také najít nejlepší praktiky a hybné síly, které vyvolávají takové výsledky, jež bylo možné sledovat během provádění studie. Umožňuje stanovit výkonnostní cíle pro proces a identifikovat oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření ke zlepšení.

Kurz je určen pro:Pro všechny, kteří si chtějí vylepšit časový rozvrh
Maximální počet uchazeců10
Kurzem už prošlo:354 lidí
Hodnocení kurzu:1,3

Poslat dotaz

Mám zájem o kurz Jak udělat Benchmarking opravdu správně...

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely vyřešení vašeho dotazu.